Title: The 'Olga' Partisan Unit: The Bloody Trail of One Resistance Group
Abstract:Studie pojednává o partyzánské skupině Olga, která se na jedné straně zapsala do dějin odboje v Protektorátu Čechy a Morava významnými akcemi, na druhé straně ale její činnost poskvrnily svévolné akty...Studie pojednává o partyzánské skupině Olga, která se na jedné straně zapsala do dějin odboje v Protektorátu Čechy a Morava významnými akcemi, na druhé straně ale její činnost poskvrnily svévolné akty násilí spáchané na rozkaz velitele Josefa Houfka. Skupinu Olga založili v lednu 1945 v oblasti střední Moravy právě Houfek s Olgou Františákovou. Autor přibližuje jejich životní dráhu a mimo jiné ukazuje, že za Houfkovým rozhodnutím připojit se k partyzánům nebylo ani tak vlastenecké přesvědčení jako spíš touha po vyniknutí a dobrodružství; třiadvacetiletý nedoučený řezník měl za sebou již odsouzení kvůli drobným krádežím, službu ve wehrmachtu i u protektorátní policie. Vladimír Černý líčí řadu střetů partyzánů ze skupiny Olga s německými jednotkami a zdůrazňuje především dvě akce, jimiž si získali značné uznání. V prvním případě se jim 26. února 1945 podařilo vypustit více než půl milionu litrů pohonných látek a mazacích olejů z vagonů německé armády na nádraží v obci Morkovice. Krátce před koncem války, 19. dubna 1945, pak na zámku v Hošticích na Kroměřížsku zajali velitele německé 16. tankové divize generálmajora Dietricha von Müllera, což byl čin v historii partyzánského hnutí v českých zemích zcela ojedinělý. Autor stejně tak ale věnuje pozornost případům, kdy velitel oddílu nechal z titulu své funkce zlikvidovat několik spolubojovníků a dalších osob, které byly bezdůvodně obviněny z kolaborace nebo se mu z různých důvodů staly nepohodlnými. Za tyto excesy byl po válce zatčen a dvakrát stanul před soudem, odsouzen byl však pouze k nízkému trestu. Na základě dosud opomíjených archivních materiálů autor prověřuje i řadu sporných údajů, které se během let kolem působení oddílu shromáždily. Jedná se zejména o nařčení Olgy Františákové z konfidentství pro gestapo, které však nemá relevantní opodstatnění. Připomíná i incident v obci Střílky těsně po válce, exekuci tří údajných kolaborantů provedenou v režii členů oddílu Olga, která se stala poté předmětem konfliktu mezi významným českým básníkem Františkem Halasem a literárním historikem Václavem Černým. V závěru se autor stručně zmiňuje o poválečných osudech některých členů skupiny Olga a pokouší se o celkové zhodnocení její činnosti v kontextu domácí protinacistické rezistence.Read More